Jako štěstí a smutek
Kapky deště
bubnují do oken.
Stékají ještě,
schovej se pod deštníkem.
V hlubinách moře
u pustého ostrova,
příliv a odliv,
jen stále dokola.
Příliv se střídá s odlivem,
zvládá to s velkým obdivem.
Kéž změnu poznat v zárodku,
než bolest vystoupne z náhrobku.
Nejde to...
odliv vrátit.
Hleď na to...
jak příliv ztratit?
Podoby štěstí a smutku
jsou jako střelba z luku.
Jaký šíp nás dneska zasáhne?
Připluje jako voda, kterou neznáme.
Kapky bubnují
čím dál víc.
Deštník to nespraví,
dej si říct.


