4. Už přicházejí

19. června 2014 v 16:19 | Angela |  Project about half-minute horrors

Pochmurná atmosféra pokrývala každičký kout okolí a ve vzduchu se vířil tmavý opar. Přišli a zničili vše, co se jim postavilo do cesty. Nezbylo nic, jenom bída, rozhořčení a strach. Nalezli se i tací, kteří se snažili něco udělat, avšak zbytečně. Nedopadli dobře.

Nikdo nevěděl o koho se jedná, byli to jen tmavé postavy v kápích, kterým nebylo vidět do tváře. Nikdo to nevěděl, ale každý poznal, že přinášejí zlo a je lepší se jim vyhýbat.

Stál jsem a čekal na svůj čas. Na čas, kdy přijdou a já se stanu jedním z nich. Budu bloudit světem jako černý přízrak a nahánět lidem strach. Kéž bych mohl zemřít. Kéž by existovala ta možnost, o přeživších jsou jenom zvěsti. Nevede cesta ven.

***

Jako opařený, neschopný pohybu, jsem se ztrácel mezi davem, který běžel proti mě. Volali na mě, prosili a panikařili. Nevnímal jsem. Ať se navzájem třeba ušlapou.

"Už přicházejí!" Ozýval se hlasitý křik. A já pořád čekal. Někdo se mě pokoušel táhnout za sebou, ale o to nestojím. Prudce se oháním rukama, jen ať toho nechají, stejně je nemožné se tomu vyhnout.

Volá i druhá strana, chtějí mě mezi sebe, udělám všechno co budou chtít. Chlad a temnota oslňuje pustý kraj. Jako bych ztrácel vědomí, vím, že čas nadešel. Natahuji ruce, třesou se strachem, černá postava mě sráží k zemi.

Hlasitý výkřik. Asi můj?

Probouzím se z transu, ale už je pozdě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama