close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Červen 2014


Píšu Ti...

18. června 2014 v 17:37 | Angela |  střípkovník
(Ne)milý živote,

píšu Ti, protože bych ráda prohodila pár slov. Oknem. I to se někdy stává. Momentálně bych nejraději házela slovy nebo věcmi po sousedovi, kterého slyším, jak si venku při práci píská nějakou neznámou melodii, občas ho přeruší zvuky jedoucích aut, ten hvizd mi vážně nic neříká. Měla bych to okno zavřít, příliš mě rozptyluje okolní dění, ale dodává zajímavou inspiraci. Líbí se mi to, jen tak si sednout a přemýšlet nad různými malichernostmi. Po chvíli to může lézt na nervy, stále stejné zvuky, musím se zaposlouchat víc, utéct od stereotypu. Chtěla bych zažít úplné ticho, existuje něco takového? Ticho, kdy neslyšíte vůbec nic, ale ne to ticho, které je vlastně hluk. Není slyšet, ale je tu, chci slyšet úplné ticho, aspoň na chvíli.

Máš pocit, že se zamotávám, nerozumíš mi? Tak to jsme dva, pravděpodobně k sobě máme podobný vztah, topíme se a snažíme se navzájem pochopit, což nepůjde, dokud nepochopíme sami sebe. Nevím, jak je to u tebe, ale mně se to nejspíš nikdy nepodaří. Uvidíme. Řekl slepej... Taky si připadám v mnoha ohledech slepá. Chtěla jsem říct hlavně jednu věc, která spojuje to, co mám na srdci. Děkuju ti, díky, že dáváš možnost, takové naivní bytosti jako jsem já, přemýšlet a snít, právě tohle je jedna z malicherností, která mě naplňuje a díky které existuji. Sice na Tebe často nadávám a nestavím se ke všemu tak, jak bych sama chtěla, ale mám Tě ráda.

Tvá Angela

PS: A obdivuju sebe za to, že existuje čím dál více chvil, kdy dokážu mít radost i z takových maličkostí.

PPS: Tomu se říká náhlý příval optimismu a ironie zároveň.

Když mi bylo pět

18. června 2014 v 17:34 | Angela |  verše
Myslela jsem, že na aktuální téma týdne nebudu mít žádné nápady, ale potom se mi vybavila vzpomínka z dětství, jak stojím před barákem, kde jsme dříve bydleli a v trávě pletu věnec z pampelišek, nevím proč, ale nemůžu ji teď vyhnat z hlavy. Je to jiná básnička než většinou píši, řekněme taková zláštní, vyvolává ve mně další vzpomínky a pocity. Nevím, jestli se vám bude líbit. Také se mi vybavila tato fotka z procházky, která se k tomu hodí.

Když mi bylo pět

Když mi bylo pět,
představovala jsem si,
jak mi k nohám padne svět.
V trávě hledala jsem žlutý květ,
mezi pampeliškovými věnci,
ze snů nevracela jsem se zpět.

Kde jsou ty časy bez starosti,
plné očekávání a snů,
jež postupně zmizely,
jako pampelišky odplouvající
po divoké vodě.

Jsou pouhou vzpomínkou,
která se vrací s úsměvem
i bolestí z nenávratna.

Realita pro mě byla zlá,
bleděmodrá oblaka rájem.
Chtěla jsem v koutě stát,
o okolní svět nejevit zájem.

Ztratila jsem křídla.
Trhají se a chtějí zpět
bláhovou představu,
jak mi bude patřit svět.

Město v oblacích

18. června 2014 v 17:31 | Angela |  střípkovník

Často si připadám jako jediný obyvatel města v oblacích. Jsem neustále mimo, létám mezi oblaky a přemýšlím nad nemožným. Sním, stále uzavřená ve vlastním světě, klidně mu říkejme právě město v oblacích.

Mám problém do toho světa pouštět ostatní, patří do něj jen imaginární bytosti a postavy, které si sama vymyslím nebo postavy z různých knih. Jsem hodně nedůvěřivá, těžko říct, jestli je to vrozené nebo spjaté s jistými událostmi mého života. Prostě nevěřím, nikomu.

Nemám ráda realitu, ani různé pravdy, které si nedokážu připustit, proto jsou pro mně oblaka a snění něco úžasného. Vlastně ne jenom kvůli útěku od reality, nebo ano? Hm... je to i jistý odpočinek, pocit štěstí a volnosti.

Ráda se cítím bezstarostně, všechno můžu hodit za hlavu, když se vypravím na procházku do přírody, do lesa nebo na louku. Pocit vanoucího větru, zvuky přírody a přesto klid, je to nezapomenutelný zážitek. Nevím proč, ale v lese se mi pokaždé vybavují nějaké verše básní. Většinou jsou to básně, které jsme četli ve škole a následně se je učili nazpaměť.

Listování čítankou pro mě též znamená pocit volnosti a létání v oblacích. Bezstarostné snění. I u čtení jakékoliv oblíbené knihy je to podobné, jen si sednout, zasnít se a nevnímat okolí.

Mám i sny, které si chci uskutečnit. Pozastavuji se akorát nad tím, že si nevěřím. Realita je jiná, je to těžké. Tolik bych toho chtěla, vydat knihu, cestovat, studovat a dělat to, co mě baví. Jenže snění mě od reality částečně upoutává a nedokážu se soustředit na to, k čemu snění zas tak úplně nestačí.

Knižní výzva na rok 2014

18. června 2014 v 17:24 | Angela |  Knižní projekty

knizni-vyzva

Rozhodla jsem se zapojit se do Knižní výzvy na rok 2014, kterou pořádá Ells. Myslím, že je to velmi zajímavé a jsem zvědavá, kolik knih za rok přečtu. Nikdy jsem si to tedy nepočítala.

Asi jste pochopili, že se jedná o to, kolik knih přectete za rok. Kdybyste se chtěli dozvědět více, stačí se podívat na Ellsiiny stránky. Sami si můžete zvolik laťku, kolik knih chcete přečíst a v průběhu roku můžete počet navýšit, nebo naopak ubrat. Možnost je 10 až 120 knih. Já jsem jich zvolila 40, sama jsem zvědavá, jestli se mi podaří všechny knihy přecíst nebo převýším jejich počet.

Recenze - Vražedná pomsta

18. června 2014 v 17:18 | Angela |  o knihách
HUNGER GAMES – Vražedná pomsta

Autor: Suzanne Collinsová
Nakladatelství: Fragment, 2013 (druhé vydání)
Originální vydání: Scholastic Press, 2008
Série: Hunger games (2.)
Počet kapitol: 27
Počet stran: 334

Anotace: Jmenuji se Katniss Everdeenová a zvítězila jsem v posledních Hladových hrách.
Strhující příběh lásky a touhy po přežití ve světě plném útlaku a nesvobody pokračuje! Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných... Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se zabránit krvavému střetnutí nebo se plamínek vzpoury rozhoří naplno? Druhý díl světového knižního bestselleru.

Recenze - Aréna smrti

18. června 2014 v 17:14 | Angela |  o knihách

Autor: Suzanne Collinsová
Nakladatelství: Fragment, 2013 (druhé vydání)
Originální vydání: Scholastic Press, 2008
Série: Hunger games (1.)
Počet kapitol: 27
Počet stran: 328

Anotace: Jmenuji se Katniss Everdeenová a posílají mne zemřít.
V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji.Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit? Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska.
Hunger games začínají…

Recenze - Neumřeš

18. června 2014 v 17:10 | Angela |  o knihách

Autor: Kathrin Schmidtová
Originální název: Du stirbst nicht
Originální vydání: Kiepenheuer & Witsch, 2011
Nakladatelství: Host, 2012
Počet částí: 5
Počet stran: 289

Anotace: Helena Wesendahlová netuší, co se jí stalo. Je v nemocnici, bez vlády nad svým tělem, bez možnosti mluvit, s výpadky paměti. Při cestě zpět do života je konfrontována s cizí ženou, kterou kdysi byla ona sama. Kathrin Schmidtová provází čtenáře na cestě plné překážek, jež musí hrdinka překonat, a to v doslovném smyslu slova. Očima probuzené hrdinky vidíme nemocniční pokoj, další pacienty, její tělo, které, jak se zdá, vede svůj vlastní život. Zažijeme s hrdinkou namáhavou rehabilitaci, reakce rodiny, obětavé nasazení jejího muže - a úlomkovité vzpomínky na minulost.

Recenze - Deklarace smrti

18. června 2014 v 17:04 | Angela |  o knihách

Autor: Gemma Malley
Originální název: The Declaration
Originální vydání: Bloomsbury Publishing Plc, 2005
České vydání: Fragment, 2013 (druhé vydání)
Počet stran: 256

Anotace: Velká Británie, rok 2140.

Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán.Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Recenze - Hledání Aljašky

18. června 2014 v 16:59 | Angela |  o knihách

Autor: John Green
Originální název: Looking for Alaska
Originální vydání: Penguin Group, 2005
Nakladatelství: Knižní klub, 2013
Počet stran: 254

Anotace: Románový debut dnes už známého Johna Greena je strhujícím vyprávěním o dospívání a hledání sama sebe. Šestnáctiletý Miles, posedlý sbíráním posledních slov významných osobností a touhou hledat "velké Možná", je spíše outsiderem mezi svými vrstevníky. Jeho život získá zcela novou podobu, když přejde na internátní školu Culver Creek. Zde se rychle spřátelí se svérázným spolubydlícím a okouzlující, naprosto nepředvídatelnou Aljaškou Youngovou. Okamžitě je vtažen do světa, kde se porušují školní pravidla, pořádají různé večírky i provokace. Miles ožívá v dennodenním kontaktu s novými kamarády a stále víc miluje fascinující Aljašku. A tak vývoj směřuje k okamžiku, kdy se všechno nečekaně navždy změní... Živý, naléhavý a nekonečně dojemný příběh. Americkou knihovnickou asociací byl zařazen mezi deset nejlepších knih pro dospívající.