Dvojbarevná duše

19. června 2014 v 16:51 | Angela |  verše

Dvojbarevná duše

Nevidím si do své duše,
říkám v mysli, jen tak suše.
Necítím šipky, potmě házené,
poletí do dálky, budou ztracené.

Duši mám rozdělenou
na dvě poloviny.
Kterou víc rozlehlou?
Neurčím bez příčiny.

Jedna strana povznesená,
bláznivá a přeštěstěná.
Najde se v ní spoustu věcí,
uzamčených jako v kleci.

Temná stránka mojí duše,
za mnou stále v zádech kluše.
Hádá se furt s mojí věrnou,
stranou světla povznesenou.

Necítím hroty letících šipek,
ani když dopadnou...
Asi zasáhly tu stránku světlou,
nárazům odolnou.

Není to známka slabosti temnoty,
neztrácí žádné hodnoty.
Možná má jiné vlastnosti,
ale i jisté krásnosti.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama