Červenec 2014

Já, jako básník

29. července 2014 v 23:48 | Angela |  Já, jako básník

Autorem banneru je Greeny.

O co půjde?

Já, jako básník je projekt, který jsem vymyslela už někdy před rokem, jako takový dotazník v Klubu básníků. Tehdy neměl velký úspěch, a tak jsem se rozhodla, že trošku pozměním otázky, poupravím podmínky zpracování a uvidím, co z toho vzejde.

Spočívá to v zodpovězení pár otázek týkajících se vašich začátků a zkušeností v psaní básní. Pozor, jedná se o dvě možnosti - v té první můžete otázky postupně rozebírat v rozsáhlejších článcích, a v té druhé můžete napsat jeden článek, kde naráz odpovíte na všechny otázky. Je to jen na vás.

Zúčastnit se může úplně každý, kdo se psaní básní věnuje a nemusíte jich mít tisíce nebo psát na nějaké "profesionální" úrovni, na tom nezáleží - každý nějak začínal a stále se posouvá dál. Hlavní je, že vás to baví. Projekt není časově omezen, můžete se zapojit kdykoliv a kdykoliv také vydávat články - číslování neslouží pro dny, ale pouze pro pořadí (které můžete vlastně také prohodit, podle toho, jak vám to bude vyhovovat).

Otázky

1. Jak ses dostal/a k psaní básní?
2. Kde bereš inspiraci při psaní básní?
3. Zúčastnil/a ses někdy nějaké básnické soutěže?
4. Na jakém místě se ti básně píší nejlépe? A kde s obtíží?
5. Jaká témata básní si vybíráš nejčastěji?
6. Jak vypadaly tvé první básně?
7. Myslíš, že se zlepšila tvá úroveň básní od té doby, co jsi začal/a psát?
8. Používáš pomůcky jako rymy.cz/sk? Jaký na ně máš názor?
9. Chtěl/a bys vydat sbírku básní?
10. Popiš několika verši svoji momentální náladu.

Závěrem


Pokud si zmenšenou ikonku vložíte do menu a podpoříte projekt, tak mě to jedině potěší.

Budu moc ráda za všechny, kteří se zúčastní a těším se na vaše odpovědi. Také bych měla prosbu - uveďte u projektu adresu na můj blog nebo něco podobného, nevydávejte ho za svůj. Sama zatím nevím, jestli zvolím první možnost rozepsaných odpovědí nebo druhou se samostatným článkem, ještě uvidím. Doufám tedy, že jsem na nic nezapomněla, na cokoliv se mě můžete zeptat v komentářích.

Tak se mějte krásně a skládejte básně!

Recenze - Počátek

29. července 2014 v 1:19 | Angela |  o knihách

Původní název: Origin
Autor: Jessica Khouryová
Nakladatelství: Egmont, 2013
Počet kapitol: 38
Počet stran: 370

Anotace

Pia vždy znala svůj osud. Měla počít novou rasu, linii nástupců, kteří porazí smrt. Za tímto účelem se zrodila, byla geneticky upravená k nesmrtelnosti a vychovávaná týmem vědců v tajné skrýši v Amazonském deštném pralese. Nyní ji vědci začínají podrobovat testům, jejichž výsledkem má být dokončení celého nebezpečného projektu.
Co si Pia pamatuje, vždy nejvíc toužila naplnit jejich očekávání. Ale v noci o svých sedmnáctých narozeninách nachází díru ve zdánlivě neproniknutelném plotě, který uzavírá její sterilní domov. Poprvé v životě volná v džungli potkává Eia, chlapce z nedaleké vesnice. Nedokáže odolat a pokračuje v útěcích, aby ho mohla vídat. Zamilují se do sebe a kousek po kousku začínají poznávat pravdu o Piině původu - pravdu se smrtícími následky, která navždy změní jejich životy.

Ztroskotaná loď

23. července 2014 v 15:01 | Angela |  verše

Ztroskotaná loď

pod hladinou
poslední výdech
ztracené sny
ve vlnách zoufalství

lapání po dechu
ztroskotaná loď
úbytek vzduchu
potápí se na dno

smutek po souši
zvídavá radost
Doufání v šanci
zpátky nad hladinu

vytáhnout špunt
vypustit vodu
a s ní naději
nového začátku

Recenze - Vražedná akademie

18. července 2014 v 23:57 | Angela |  o knihách

Autor: Martin Olczak
Původní název: Akademimorden
Nakladatelství: Baronet, 2014
Počet kapitol: 25
Počet stran: 410

Anotace

Stockholmem otřásá série záhadných vražd. Neznámý pachatel likviduje jednotlivé členy Švédské akademie, která každoročně navrhuje kandidáty na Nobelovu cenu za literaturu. Dokáže ho někdo zastavit? Souvisí vraždy s osobou slavného spisovatele Augusta Strindberga? Claudia Rodriguezová z oddělení vražd se pokusí vraha zastavit dřív, než se mu podaří dokončit šílený plán. Klíč se skrývá v zaprášených literárních archivech...

V protisměru

13. července 2014 v 20:20 | Angela |  verše

V protisměru

Rozečtená kniha
o radosti.
Otočená naruby.

Horská dráha
stoupající nahoru.
V protisměru.

Zářící slunce
pohlazením pro duši.
Za mraky.

Kouzelná skladba
bere dech.
Na rozladěném klavíru.

Lesklá rosa
na barevném kvítí.
V slzách.

Vzpomínky na Chorvatsko 2013

11. července 2014 v 17:25 | Angela |  Fotografie

Nedávno jsem si tak prohlížela starší fotky a narazila jsem i na ty, které jsem pořídila minulý rok v Chorvatsku. Zasáhla mě vlna smutku nad tím, že tyhle prázdniny budu trčet doma ve svém stálém prázdninovém stereotypu. Náplň mého normálního dne tvoří Sherlock, Doctor Who a knihy, takže si vlastně nemám na co stěžovat, ale zase až moc přemýšlím nad hloupostmi, což mi rozhodně neprospívá. Vlastně se už nedokážu koukat na žádný seriály nebo číst a jen tak sedím a přemýšlím. Naštěstí mě občas vytáhne ven Emily a přejdu k jiným než melancholickým myšlenkám. Múza momentálně stávkuje (když nedělám nic ani já, tak proč by se namáhala, no ne?), nedokážu napsat ani jediný verš - nebo jinak, veršů je hodně, ale nedají se složit do hromady.


Radši přejdu k těm fotkám nebo si zase začnu jenom stěžovat a blábolit nesmysly, což není záživné. Po Chorvatsku se mi stýská, a jak. Většinou se mi nikam na dovolenou nechce (bývá tam větší prostor pro hádky, takže spolu neustále nikdo nemluví nebo se musíme nuceně usmívat a dělat šťastnou rodinku), ale tady jsem si od rodičů a sestry odpočinula, protože jsem jela s tetou a strejdou. Odpočinek od rodičů však není hlavní důvod.


Moře mě uklidňuje. Ten šum, vůně a klid je něco úžasného. Chtěla bych zase slyšet cikády, dívat se do vln a dusit se mořskou vodou. Můžu si zajít za barák na pole poslouchat cvrčky, dívat se do nazelenalý vody brtnickýho rybníku, ale když se při potápění nalokám vody plný sinic, tak se budu divit, proč není slaná. Ach, kde je ten bordel okolo chorvatských popelnic s odpadkama, který se stále hromadí. I to mi chybí. Nebo spálenej obličej jenom na jedný straně, protože na té druhé jsem ležela. A pizza.


Jediná použitelná fotka lodě v Trogiru.


Emily za foťákem.


Rostlinky na skále.


Mnozí z vás (ačkoliv si na to možná nepamatujete) jste fotky viděli na mém nejstarším blogu, který jsem vlastnila ještě před trust-forever. Možná vzpomínky na Chorvatsko rozdělím na více částí, protože fotek je opravdu hodně. Škoda, že nemohou být i letošní, ale aspoň mám tyhle vzpomínkové.

Žár zelených očí - 14. kapitola

9. července 2014 v 12:26 | Angela |  Žár zelených očí
Zdravím,
po tom, co jsem se k tomu konečně nenásilně dokopala dlouhé době vám přináším další kapitolu ŽZO. Doufám, že si aspoň někdo vybavuje, co se dělo před tím, i když o tom docela pochybuji. Tak aspoň doufám, že vám při názvu Žár zelených očí něco vybaví. Kapitolu jsem psala já, budu ráda, když se o jakékoliv názory podělíte v komentářích. Přeji příjemné počtení. :)

Čtrnáctá kapitola

Pokoj byl tichý a úplně prázdný, nenacházely se v něm ani věci holek. Kdo ví, co se s nimi stalo. Posadila jsem se na úhledně ustlanou postel a oddechla si. Byl to spíše povzdech, všechno dopadlo přesně tak, jak jsem nechtěla. Nepočítala jsem s tím, že se to tolik pokazí. Přitom je to moje chyba, neměla jsem nikomu důvěřovat. Byla jsem tak hrdá na to, že se nenechám nikým zmanipulovat a potom přišel John a já udělala obrovskou chybu.

Co by se asi stalo, kdybych ho ten den nepotkala. Sice bych bloudila a trvalo by mi mnohem déle dostat se na policejní stanici, ale neměla bych za zády Chrise a jeho společníky. Pravdou je, že nebýt Johna, tak už někde umírám na dehydrataci. Neposunulo by mě to dál a neměla bych šanci zachránit děti. Byla tam studna, ale přes svoji slabost bych se nedokázala ani napít.

Recenze - Erebos

7. července 2014 v 10:24 | Angela |  o knihách
EREBOS – Počítačová hra, která tě sleduje

Autor: Ursula Poznanski
Nakladatelství: Fragment, 2013 (druhé vydání)
Originální vydání: Loewe Verlag GmbH, 2010
Počet kapitol: 34
Počet stran: 319

Anotace: Na jedné londýnské škole si mezi sebou žáci začnou předávat podivné balíčky, jeden se nakonec dostane i ke zvědavému Nickovi. V balíčku je DVD s počítačovou hrou. Hrou napínavou, a hlavně velmi inteligentní. Proč o ní ale nikdo nesmí mluvit a hráči musí dodržovat přísná pravidla? Na druhou stranu jim hra dokáže splnit i ta nejtajnější přání. Pokud neposlouchají nebo se znelíbí poslovi se žlutýma očima, čeká je trest. Jak je ale možné, že hra o každém všechno ví a neuděluje hráčům úkoly jen ve hře, ale i v realitě? Co hra vlastně chce? A jak ji může Nick zastavit?

Rozhovor s paní Soňou Plevovou

1. července 2014 v 10:08 | Angela |  Rozhovory
Tentokrát konečně přicházím s prvním rozhovorem, možná vás zklame, že se nejedná o nikoho z blogového světa, ještě stále jsem se nikomu neozvala, za což se moc omlouvám, během prázdnin to napravím. Jde o rozhovor, který jsme museli zpracovávat do školy - měli jsme si vybrat někoho z vyučujících a zaměstnanců školy, já jsem poprosila o výjimku a bylo mi dovoleno udělat rozhovor s paní knihovnicí Soňou Plevovou. Otázek je poměrně málo, do školy jich stačilo pět, ale nedalo mi to a trošku jsem to prodloužila. Snad vám rozhovor bude připadat zajímavý.



1. Co vám práce knihovnice dává?

Radost. Je to zajímavá a příjemná práce s knihami i s lidmi.

2. Čím jste chtěla být jako malá? Lákalo vás už tehdy stát se knihovnicí?

Chtěla jsem být učitelkou v mateřské školce. Podmínkou přijetí ale bylo umět hrát na nějaký hudební nástroj, tak jsem měla smůlu.

3. Vybavíte si vaši oblíbenou knihu z dětství?

Těch bylo více. Měla jsem ráda pohádky, ty jsem četla i na 2. stupni ZŠ, pak Tři mušketýry a Patnáctiletého kapitána od Verna.