
Co je to vlastně lež? Něco, za čím schováváme to, co nechceme znát. Nechceme, aby něco vyplulo na povrch, tak to radši necháme potopené na dně oceánu, tajemství zakotvené ve vraku, který už nikdy nemá nikdo nikdy objevit. Lžeme ostatním, pro jejich nebo pro své vlastní dobro, ale nevědomě lžeme hlavně sami sobě.
Je to těžké, když nedokážeme rozeznat lež od pravdy, a tak se necháváme unášet vlnobitím, jež dosahuje různým výškám. Můžete vzpomínat na to, jak jste se nechávali unášet na břehu moře a víte, že ten pocit radosti mohl být jedinou nevinnou pravdou ve vašem životě.
Možná je všechno tohle sen, protože jediné, co opravdu dokážete je nechat přivřené oči a žít někde úplně jinde. Ve svých bláhových snech, ze kterých možná utíkáte do jiných snů, a z dalšího snu se teleportujete ještě dál... Až se ocitnete v děsivé noční můře.
Naopak můžete být z neznámého důvodu přesvědčeni o realitě, a přitom radši toužíte po tom, žít ve snu, jelikož realita se podobá kdejaké noční můře, anebo plavání mezi žraloky.
A co chci já? Pryč z padesáti odstínů nesmyslnosti...







