Šepot
3. listopadu 2014 v 22:19 | Angela | veršeNostalgie
podzimních lístků
plujících ve větru
a odnášejících dávné
vzpomínky.
Načervenalá
melancholie
mezi záplavou hnědi
a větrem ve vlasech.
Paleta barev
ukrývající tajemství
hloubky pocitů
prodírajících se
na povrch.
Strach z minulosti
se ztrácí
pod stromem času.
Držím tě v neznámu
a překonávám
ohlušující ticho
ohlušující mlčení
šepot barevných listů.
Nebudou mlčet.
Komentáře
[1]: Po pravdě - sama jsem tuhle báseň považovala za jednu z méně povedených a tvůj komentář mě docela překvapil. Samozřejmě mile, opravdu moc děkuji! ![]()
Pri čítaní mi tam najskôr nesedela druhá strofa - som si hovorila, šepot a farby, to mi veľmi k sebe nejde - ale tá tretia strofa to so zvyškom básne pekne prepojila, takže vydarená báseň ![]()
Nádherná básnička :O
. Tleskám, to vážně :O.. ![]()


Nádherná báseň plná metafor. Vážně tleskám. Moc se ti povedla. Je jedna z nejlepších, co jsem od tebe četla.