Vír

11. dubna 2015 v 11:33 | Angela |  verše
Přestože se mi v hlavě proháněla spousta myšlenek, v poslední době se mi nedařilo nic kloudného vytvořit. Dopadlo to tak, že jsem vzala tužku a celý neuspořádaný vír hodila do volných veršů. Sama nevím, co si o tom myslet, což vlastně není nic nového. Chtěla bych jen dodat, že je úplně v pořádku, pokud vám to bude připadat nesmyslné a zmatené, protože tak jsem se v dané chvíli cítila. Neschopna uvažovat a chytit se správného konce, plná rozporu. Ačkoliv báseň může působit depresivně, zároveň jsem si připadala šťastná.
padám
se snahou
chytit naději,
která odlétá
v záplavě
kouřových
mraků

zebrovaná panda
stojí na náměstí
přechází ze
strany na stranu
před děsivým
shlukem


mluví na ni
a všechno dává
smysl
nebo taky nic

černé brýle
nevidí, co
ztrácí mezi
šedými oblaky

jsem tady
nebo taky ne
černá a bílá
toužím
po barvách

cítím se
na nohou
ležím a
natahuju
ruce

dva klauni
a každý sám
topí se
ve víru
na zádech
mráz

potichu zavři
dveře
hlavně ať
neskřípou
nahlas
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wordie-chan Wordie-chan | 11. dubna 2015 v 11:54 | Reagovat

je taková zajímavá..mám z ní smíšené pocity :)

2 Sára Dracová Sára Dracová | E-mail | Web | 20. dubna 2015 v 20:02 | Reagovat

krásná, i když je zvláště rozdělená, povedla se ti

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama