usnula jsem
pod hladinou
zármutku
utíkám
proudu myšlenek
chci být
malou kapkou
v oceánu
ztratit se
v obrovském
hlubinném
vesmíru
hukot
v uších
snad přeruší
křik bez
nádechu
vynořuješ se
na povrch
a já klesám
ke dnu
neslyšíš
jsem němá
ztrácíš se
mezi vlastními
světy


Křik bez nádechu.. krásné