9. října 2015 v 22:53 | Angela
|
Jak možná víte, nedávno jsem odjížděla na školní zájezd do Anglie a slibovala jsem, že přidám pár fotek a podělím se o své zážitky. Nebyla bych to já, kdybych se nezačala chystat téměř na poslední chvíli, ale nakonec se mi všechno povedlo stíhat - až do momentu, kdy jsem zjistila, že nemám kartu zdravotní pojišťovny a musela pro ni jet s dědou do vedlejšího města k tátovi o práce. Na místo srazu jsme proto dorazili mírně pozdě, jelikož Třebíč je zas na opačné straně, ale nějak se to podařilo vysvětlit a mohli jsme vyrazit. Jsem zkrátka zmatkářka a vždycky se něco najde.
Cesta trvalo okolo dvaceti jedna hodin, sedadla v autobusech nejsou vážně moc pohodlná a podařilo se mi usnout zhruba na čtyři hodiny, ale uteklo to docela rychle, nějaký čas jsme trávili sledováním filmů nebo jsem si četla a poslouchala hudbu. Hned po příjezdu nás čekala výuka, na kterou jsem se ovšem vůbec netěšila a přišlo mi to poměrně primitivní a nudné. To se ale potom v dalším dni určeném pro učení změnilo.
Cílem pro nás nebyl Londýn, pohybovali jsme se po městech jižní části - Worthingu, Brightonu a Hastings. Bylo opravdu nádherné kochat se tou krajinou, pláží, mořem, uličkami, typickými domečky - jen radost pohledět. Jakékoliv počasí dodávalo skvělou atmosféru, okusili jsme nejen déšť, často svítilo sluníčko nebo nás odfoukával vítr.
S kamarádkami jsme byly ubytované u jedné milé paní původem z Portugalska. Je pravda, že v anglické konverzaci zrovna nevynikám, ale řeč nestála, dokázala jsem porozumět a snad se mi podařilo dát dohromady i pár kloudných vět. Prví den jsme měly k večeři fish and chips a bylo to opravdu výborné. Další den jsme dostaly cottage pie, ale když jsem ho později popisovala naší angličtinářce, tak to prý bylo něco trošku jiného, každopádně si už nevzpomenu na název. K snídani jsme mívali cornflaky nebo toast s nutelou. Na jídlo jsem si vůbec nemohla stěžovat. Paní měla také úžasného labradora, kterého bych si nejradši odvezla domů.
V programu byly i různá muzea, nejvíc se mi líbilo asi v Sea life v Hastings, tam bylo kouzelně. Ve volném čase jsme se mohli procházet po městě a nakupovat. Celá skupina se samozřejmě rozeběhla hlavě do Primarku nebo do jednolibráče. Sama jsem si musela koupit moje milované cookies a černý čaj, který mi v poslední době zachutnal i s mlékem.
Před odjezdem jsme museli ještě naposledy absolvovat výuku a oproti začátku to bylo velmi zábavné. Dostali jsme list papíru s různými úkoly které jsme pak měli ve městě plnit. Například sebrat na pláži kamínek a věnovat ho náhodnému kolemjdoucímu, s někým cizím se vyfotit, dát někomu gumičku a zeptat se, co mi na oplátku daruje (obejmula mě za ni jedna babička). Upřímně jsem byla hodně překvapená z toho, jak byli všichni ti lidé milí.
Rackové, všude, kam se podíváš.
Vlevo můžete vidět moji maličkost.
Nakonec jsme si z kurzu odnesli diplom a bylo na čase se se vším rozloučit. Splnilo se mi mé přání a jsem velice ráda, že jsem mohla zájezd absolvovat. Snad bych si i dokázala představit v těchto krásných místech žít. Doufám, že to nebylo naposled a příště se třeba podívám i do Londýna. Cestování mě hodně láká, jen na to mít více finančních prostředků.
Páni znie to super, určite si si to užila. Fotky vyzerajú krásne, tá atmosféra musela byť skutočne jedinečná