z kouta do kouta
jsme chodící hvězdy
a nikdy jinak
sedativní negativum
pohlcuje otupené
mapy času
a pořád stejně
jako souzněná
ztracenost
jsme nebo jsem?
rozpuštěna
deštěm do nahoty
slzného nočení
čeká - tepe a tepe
- a tluče
já a moje vnitřní
ponížená ponorka


Krásna báseň, ako vždy. :)