Červen 2017

Kouzla v prázdnotě

22. června 2017 v 16:54 | Angela |  střípkovník

Naše cesta směřovala k místu, které mě lákalo už od prvního pohledu - objevila jsem ho při občasném projíždění okolo kolejnic a pokaždé jsem se těšila až přijde ta správná příležitost, kdy ho konečně navštívím. Z venku vypadá budova na oko zachovale, kdyby nebylo rozbitých oken a sem tam chybějících dveří, z dálky by působila snad i využívaně.

Přibližujeme se a vnímáme opuštěnou atmosféru, se kterou do ticha promlouvá jen nedaleký vrzající strom a němé pohledy vlčích máků. To všechno jako by hromadně říkalo "Jen pojď dál..." a vyvracelo jakoukoli samotu.

do kytek

6. června 2017 v 17:44 | Angela |  verše
květinové žalmy
svítí v ranních
rutinách a
radostně bolí
když násilně
otvírám
kopretiny spánků

co jeden lístek
- jedna myšlenka

dorostou?
neb jsem jen
sluncem
bez paprsků
(a co všechno v nich)
směřujících do kytek?